Dnes stále více lidí musí nosit brýle, což je dáno současným způsobem života. Měli bychom umožnit zraku dostatek odpočinku, hlavně pobyt na čerstvém vzduchu, vyvážený jídelníček a oční gymnastiku. Počítač by měli omezit především děti, jejichž zrak se stále vyvíjí. Pokud vidíme dobře, jsme schopni přečíst řádek o velikosti 8,8 milimetru na Snellově tabuli u očního lékaře.
Oko je zázračná vymoženost
· Sice nejsme jako kočky, které mají v oku jakési zrcadlo, které využije sebeslabší paprsek světla, ale i náš zrak je velmi CITLIVÝ. Ve tmě se jeho citlivost zvýší až šesttisíckrát a zapálenou svíčku uvidíme v úplné tmě na víc než kilometr.
· Stejně jako se lidé liší otisky prstů, neexistují dvě stejné DUHOVKY, a to dokonce ani u jednovaječných dvojčat. Jejich barvu určuje množství melaninu od světle modré po tmavě hnědou.
· Asi 130 miliónů buněk tyčinek a 7 miliónů buněk čípků SÍTNICE umožňují rozlišit až 10 miliónů barevných odstínů a vidění za šera. Jen zlomky vteřiny stačí lidskému mozku k tomu, aby odražený obraz vzhůru nohama za pomoci očního nervu zpracoval a obrátil. Přeostřit pak dokáže naše oko opravdu bleskurychle – ze vzdálenosti 7 centimetrů to zvládne za 0,35 vteřiny.
· Kulovitě vyklenutá a lesklá ROHOVKA tvoří dvě třetiny oka. Umožňuje společně s čočkou prostup a lom světla a je-li v jejím vyklenutí chyba, způsobuje problémy se zaostřováním.
· SPOJIVKA pokrývá povrch oka a vnitřní stranu víček. Její zánět je nepříjemné a poměrně časté onemocnění. Vak spojivky obsahuje slzy, jejichž kanálky jsou propojené s nosem, proto nám při pláči zároveň teče i z nosu.
Když člověk vidí jen rukama
Pro člověka je úplně nejhorší přijít o zrak, protože jeho prostřednictvím přijímáme až dvě třetiny informací. Pro nevidomé je obrovskou pomocí HMATOVÉ PÍSMO, které vynalezl už v roce 1824 nevidomý francouzský učitelLouis Braille.